Ahoj, zde bych rád popsal zkušenost s prvním létajícím modelem ve své stáji.
Obecné povídání
Po pořízení páčkové rc soupravy Turnigy 9x jsem začal pokukovat po nějakém letadle, lákaly mě vždycky, ale měl jsem strach, že po prvním letu bude z letadla hromádka trosek.
Turnigy má možnost propojení s pc tak jsem neváhal a stáhnul jsem si free simulátor RC Desk Pilot. Sice to neni nic profi ale páčkovat se naučíte a přeci jen, dát X tisíc za profi simulátor…
Během tréninku jsem procházel internet a hledal jsem, co by bylo pro začátečníka ideální. Easy Star, Beta 1400, SkySurfer a další, typově stejná letadla se mi moc nelíbila, i když jsou všude pro začátečníka doporučována.
Pak jsem narazil na samokřídla. Samokřídlo je zjednodušeně řečeno letadlo bez ocasu 🙂 (například americká B2, britské Avro Vulcan, německé projekty Horten a Comet a další). Samokřídla se mi zalíbila z důvodu pevnosti a odolnosti proti začátečníkově umění pilotáže 😀 Ovládají se pomocí 2 klapek (správný název elevony). Při souhlasné změně model stoupá nebo klesá, pokud jeden elevon jde nahoru a druhý dolů model se nakloní. O toto ovládání se postará mix na vysílačce, pokut tohle vysílačka neumí tak existují obvody, které se připojí mezi příjmač a serva.
Jako první jsem viděl Xeno od Multiplexu. Tento model má pant, takže se dá vcelku jednoduše složit a přepravovat. Po zeptání se googla jsem si přečetl, že je model perfektní, ale díky hladké povrchové úpravě dost rychlý, takže jsem ho spíše zavrhl. Také je relativně drahý na první obouchávání. Z důvodu snadné klouzavosti jsem ho vyřadil.
Pak jsem našel křídla z řezaného EPP (extrudovaný polypropylen), který je takový chlupatý (nevim jak to popsat). Xeno je vyrobeno z něčeho skoro stejného, ale je vstřikováno do formy, proto hladký povrch. Tohoto materiálu se nebojte, vypadá sice jako polystyren ale je to něco úplně jiného. Tyto modely jsou pomalejší díky struktuře povrchu. Nejoblíbenější jsou asi Toro 900, Swift a Hotwing. Já jsem si vybral Hotwing 1000 v bílé variantě bez elektroniky. Model má rozpětí 1m, radši jsem vzal větší abych model dobře viděl.
Hotwing 1000 od Hacker Model
Objednal jsem křídlo, serva a čekal. Za pár dní dorazil pošťák a přivez mi novou hračku, jistě ten pocit všichni znáte 🙂 Model dorazil pěkně zabalený, bez poškození. V krabici byly dvě poloviny křídla, winglety (jestli se to dá tak nazvat?), bižuterie s držákem motoru a uhlíkové tyčky. Na EPP všichni doporučují vteřinové lepidlo, UHUpor a nebo Purex. Já sem model lepil vteřiňákem. Návod je přehledný, model jsem měl slepený za odpoledne. Doporučuji přikoupit uhlíkovou tyčku a hned vyztužit model ještě pod držákem motoru, bez výztuhy mi zde EPP prasko. Po přidání uhlíku je po problému. Kousek uhlíku jsem dal i za výřez pro baterii, jen pro jistotu. Přikládam obrázek jak mám model vyztužen (omluvte kvalitu, malování a touchpad).
Modře je znázorněna originální výztuha, červeně mnou přidané.
Elektronika
Bohužel jedno servo docela silně kmitalo (skoro o čtvrtinu dráhy) tak jsem musel vyžebrat od strejdy dvě Tower Pro MG90S. Tyto serva taky nejsou žádný festival přesnosti ale zase, dát do začátečnického modelu drahá serva se mi vůbec nechtělo.
Doma jsem měl motor RAY CD2830/09 a regulátor RAY 20A z jednoho starého projektu, tak jsem toto combo použil. Vrtule mám 6×3 a 7×3.5 od GWS. Oblíbil jsem si spíš větší vrtuli. Vrtule jsou z houževnatého plastu, což je dobré při padání, nevím ovšem jak se deformují když motoru přitopím. Asi zkusím nějakou tvrdší 7×4. Používám gumičkový unašeč od MP-Jet (pomáhá, zatím jsem žádnou vrtuli nezlomil). Baterii mám 1300mAh ZIPPY 3článek. Model by unesl i větší baterii. Možná není motorizace ideální ale mě stačí bohatě, lítám pomalu a bez nějaké akrobacie. Příjmač používám 3 kanálový z aut, číňani jsou kluci šikovní a všechno hezky komunikuje 😀
Úpravy
Ještě než šel model do vzduchu tak jsem upravil uchycení elevonů. Model má pant vyřešený zeslabením materiálu desky (jako drtivá většina EPP modelů). Po poradě s googlem jsem zjistil že toto řešení je bezproblémové a vydrží i několik sezón, mě se ale nelíbilo 😀 Koupil jsem plastové panty (asi 15x35mm) a uchycení předělal.
Model jsem lehce stříkl zbytkem autospreje. Výhodou i nevýhodou EPP je velká odolnost vůči ředidlům, protože se nenaleptá tak na něm moc barev trvale nedrží 🙂 Velké vrstvy se loupají tak jsem model jen lehce poprášil a barva zatím drží. Internet je plný tipů a triků na barvení, někdo dokonce barvil tónovacími barvami do fasádních nátěrů (tomu bych asi nevěřil že se barva udrží :-))
Taky jsem oblepil náběžné hrany křídel a hrany elevonů páskou se skelnými vlákny, aby byly hrany odolnější při pádu. Pásku je třeba lepit vteřinovým lepidlem, jinak moc dlouho nedrží.
Provoz
Model jsem vyvážil (samokřídla musejí být vyvážena dost přesně), trochu naklonil motor dolů (dle googlu lepší manévrovatelnost) a šel jsem na pole. Model mi házel táta, sám bych to na začátku nezvládl.
První chyba byly malé výchylky. Všude je napsáno ať si začátečník dá malé výchylky tak jsem to udělal dle návodu. Sice letadlo reaguje klidně ale při krizové situaci malé výchylky nestačily a nebyl jsem schopný vyrovnat pád. Proto jsem nastavil výchylky maximální možné a hned se mi létalo líp. Prvních pár hodů většinou křídlo skončilo pár metrů od nás čumákem v zemi. Chyba byla málo plynu při startu, ovšem člověk co to hází musí vědět jak model odhazovat, přeci jen má vrtule několik tisíc otáček a uměla by dost nehezky zranit. Při stavbě táhel k servům doporučuji opravdu pořádně zalepit bužírku která spojuje uhlík a kovové zakončení. Také jsem dal smršťovací bužírku na konec uhlíku, který je v hliníkovém ,,bazmeku,, na páce serva (popis kostrbatý ale kdo bude model dělat snad pochopí 🙂 ) Tato opatření jsem udělal až po pádu díky uvolnění táhla 🙂 Po vyzkoušení síly odhodu a množství plynu jsem model udržel ve vzduchu několik minut a byl jsem spokojen. Postupně jsem čas prodlužoval a teď lítám zhruba 15minut dle nálady, když se snažím rozřezat oblohu tak baterka má výkon na cca 10minut letu, pak začíná výkon klesat. Vyzkoušel jsem si také odhod sám. Chytnu model za náběžnou hranu, přidám plyn trochu přes půlku a model švihnutím ruky obloukem hodím.
Závěrem
Model možná není tak přesně slepený a vyvážený jak by měl být, také serva lehce překmitávají ale lítání s ním mě docela baví.
Vyzkoušel jsem si, že samokřídlo z EPP je velice odolné. Plno pádů by klasické letadlo nemělo šanci přežít v jednom kuse. Pádů z 20metrů špičkou do země jsem měl nekolik, několikrát jsem neodhadl rychlost při zatáčení takže model šel po křídle k zemi atd atd. Kdo začínal to asi zná. Až tohle éro odrovnám, asi si koupím nové samokřídlo a osadím ho lepší elektronikou.
Ze skříně se na mě směje krabice s metrovým dvouplošníkem opět z EPP (nějak sem si ty bublinky oblíbil ). To bude dlouhodobá stavba a než bude model hotový, budu se snažit dále zlepšovat své pilotní ,,umění,, s Hotwingem.
O dvouplošníku se rozepíši někdy příště.
Nové poznatky
Po několika dalších odlítaných hodinách mám nové poznatky. Vrtuli jsem nakonec osadil APC 7x5E. S touto vrtulí získal model (nebojím se říci) brutální výkon na 3/4 až plný plyn. Na 3/4 plynu křídlo letí rovně a umí pěkně upalovat (chce to ale prostor). Po přidání plynu na 100% jde model čumákem vzhůru a umí stoupat velice rychle. Tento výkon se hodí zvlášť když fouká vítr. Dříve jsem byl nervózní i z malého vánku, teď (pokud mám hooodně prostoru) si i docela silný vítr užívám. Vystoupám do výšky, vypnu motor a pak si jen tak hraju 🙂 Na odpočinkové polétání stačí zhruba půl plynu. Dříve jsem všude hudroval že model není do větru, teď toto tvrzení beru zpět a omlouvám se Hotwingu 😉 Pokud je prostor a nemusím se bát že model něco vyvede, je ve větru zábava.
Také jsem vyměnil baterii. No, důvod výměny byla ztráta a poškození původní 1300mAh. Teď mám baterie Zippy Compact 3S 2200mAh 25C. Model baterii bez problému unese. Malinko jsem posunul těžiště dopředu (pár gramů olova do špičky) a model se ,,uklidnil,, Na tyto baterie letadlo vydrží odhadem 15min na plný plyn.
Lítal jsem ve větru stylem: pod větším plynem vystoupat, pak vypnout motor a blbnutí, plus samozřejmě sem tam motorový let na odpočinek (baterie jsou nové tak jsem je nevyždímal na 100%). Počítadlo na vysílačce mi ukázalo cca25min. Až budu mít na 2,2Ah více nalítáno, časy upřesním.
Nové poznatky II
Tak Hotwing odešel do zasloužilého důchodu (zeď v garáži)… Poslední půlrok jeho služby jsem kdesi ztratil závaží (ani nevím kdy) takže z éra se stal nezkrotný mustang – těžiště se posunulo kdovíkam 🙂 ale neřešil jsem to… Byla to výzva a co bylo samokřídlo schopné za manévry, mňam. Vyzkoušel jsem pár dalších modelů, ale nevyváženému, těžkému a namotorovanému Hotwingu se v zábavnosti zatím nevyrovnalo nic…
Takže tohle samokřídlo doporučuji jak úplnému začátečníkovi, tak i pokročilému pilotovi. Je to éro, co se dá hodit na plato auta, zahodit do vzduchu kdekoliv a přistát na cestě, silnici, v oranici nebo ve křoví 😀
Zatím je tohle samokřídlo můj nejlepší a nejzábavnější model. Bohužel zub času už se podepsal tak už bude jen odpočívat.
Mám připraven Dogfighter od Multiplexu, tak jsem moc zvědav jestli se tomuhle samokřídlu aspoň přiblíží. Kvalitou výlisků mě zklamal a to moc….ale o tom časem přidám samostatný článek.
sten25
Samokřídlo nikdy nevyvážíš tak aby letělo stejně bez motoru a s motorem, i se změnou otáček samokřídlo bude lehce stoupat či klesat. První lety ještě s 1300mAh bylo těžiště +- dle návodu. Dej těžiště dle návodu, vytrimuj malinko nahoru elevony, hodně plynu a zahoď ho do vzduchu a uvidíš. Na začátky je ideální když ti to někdo hází.
Ahoj, dovažoval jsi přesně dle návodu ? Mám totéž éro (první samokřídlo) a nemůžu dovážit. Pořád je při odhodu bez motoru těžké na čumák. jak kdyby mělo být těžiště jinde než v plánu. Mám strach to pustit do vzduchu 😳 .