RCTT Praha – 4. závod letní sezóny 2011

4. závod RC Truck Trial letní sezóny 2011 v Praze – Mořina.

Datum: 10.7.2011 10.00 hod.

Informace o lokaci a závodech: RCTT Praha

Report z akce

I když meteorologové slibovali přeháňky a bouřky, počasí se povedlo a sluníčko na nás peklo celý den. Účast i vzhledem k prázdninám byla dobrá a tak se jeli kategorie S1, S2, S3 a P2. Nejméně jezdců bylo vP2 – 2 jezdci a v S3, kde byli jezdci 3. Jako obvykle, největší zastoupení bylo v S1.

Sekce byli postaveny klasicky ve stylu RCTT Praha … proste Trial jak má být, náročné úseky, které prověřili nejen modely, ale i rychlé rozhodování a logické myšlení jezdců.

Video ze závodu

 

 

Jízda Charona na RCTT Starý Plzenec 19.6.2011

Jízda Charona na RCTT Starý Plzenec v kategorii Off-road ze dne 19.6.2011.

Charon chtěl zdokumentovat svojí jízdu v poslední sekci druhého kola na 2. závodech RCTT ve starém Plzenci. Jak se mu jízda povedla uvidíte na videu.

Video (HD)

RC expedice Rabštejn 24.4.2011

Na základě pozvání od Zajocha jsme se 24.4.2011 v 11.00 sešli u mostu nad řekou Střela v obci Rabštejn. Sluníčko pomalu ohřívalo vzduch a modré nebe slibovalo hezký a teplý den.

Po krátkem uvítaní a prohození pár slov se auta seskupila na focení a expedice mohla začít. Po překonání silničního mostu jsme zabočili na lesní chodník a dali se podél řeky. Po pár desítkach metrů se chodník začal odklánět od řeky a nás mile překvapily serpentíny plné šutrů a kořenů. Postupně se zvětšoval sklon chodníku a začaly první větší překážky. V jedné zátačce serpentíny na nás čekal kamenný zlom, který byl pro auta bez pomoci nezdolatelný. Slova a vedení se ujal Libor a pomocí navijáku a kotvy se přes zlom dostal. Následovalo postupné vytahování aut pomocí navijáků. Mezi tím se na chodníku vytvořila docela velká zácpa a kolemjdouci i přes naši nabídku, že se uhnem, zůstali stát a pozorovali zdolávaní překažky s příjemným úsměvem na tváři. Nechtěně jsme se tak stali pro mnohé lidi atrakci dne.

Expedice pokračovala zdoláním serpentín a výjezdem na krásnou rozhlídku, kde se po domluvě udělala přestávka na svačinu. Po doplnění energie a tekutín jsme se pomalu vydali lesní silnicí lemovanou kořeny a kameny, která pozvolna klesala, k dalšímu bodu trasy – Horův mlýn. Udělali jsme si další přestávku ve stínu obrovského kaštanu. Opět jsme přitáhli pozornost kolemjdoucích a pravděpodobně získali pro náš koníček dalšího nadšence, který dostal asi víc informací než čekal 🙂 .

 

 

Čekal nás přesun po louce k řece, respektive k brodu, který nakonec zdolal jen jeden účastník a ostatní raději zvolili bezpečnější a hlavně suchý přechod přes řeku. Po překročení řeky jsme se přesunuli k brodu z druhé strany, kde byla voda méně dravá a mělčiny dovolily vyzkoušet brodění i ostatním. Toto si nikdo nenechal ujít a kombinace bahna, vody a písku nás na hodnou chvíli zabavila.

 

 

 

Dalším bodem zájmu a cílem expedice byl ranč s restaurací. Projeli jsme kolem páru mladých koní, které už i tak velké oči vyvalily ještě víc a kdo ví co jsi o nás mysleli … :). Před rančem jsme se hezky zařadili do kolony a dojeli až na dvůr restaurace. Auta jsme odparkovali u terasy a my jmse se rozložili u volných stolů. Po zjištění, že restaurace vzhledem k odpolední hodině má omezenou nabídku, následovalo vybíraní jídla a nápojů a pak čekání na obsluhu. Nakonec po několika desítkach minut se konečně všichni občerstvili a doplnili energii před další jízdou.

 

Dalším místem expedice byl břidlicový lom. Už samotná cesta k lomu prověřila auta natolik, že jedno auto se muselo s náma předčasně rozloučit a expedici ukončilo. Ostatní si užívali sypké břidlicové podloží a snažili se vyšlphat co nejvýš.

 

 

 

 

Postupně jsme se dostali až ke mlýnu U Lišáka, za kterým někteří neodolali a museli si vyzkoušet ježdění po jezu. Od mlýnu se chodník zaříznul do svahu nad řekou a postupovali jsme do cíle expedice – k parkovišti. Poslední etapa zvýšila opatrnost řidičů expedičních modelů, protože každá chyba by končila pádem auta srázem do řeky. Naštěstí všichni zvládli i tuto etapu a na konci chodníku nám bylo líto, že do konce zůstavá jen pár metrů.

 

Závěrem chci poděkovat za krásnou expedici, která zanechala asi ve všech jen krásné zážitky a příjemný pocit hezky stráveného dne v krásné scenérii Rabštejna a okolí.

Děkuji.

Další foto z akce zde a taky zde.

Rozloučení se starým rokem 2010 – expedice Hrad Skála

Zveme Vás na poslední letošní akci – Rozloučení se starým rokem na hradě Skála. Symbolicky ukončíme letošní sezónu RC expedic.

Na programu je společný výjezd na hrad Skála, kde, pokud to vyjde uděláme malý ohýnek na zahřátí, resp. na zahřáti si s sebou vezmeme i nějaký čaj do termosky a ne-řidiči si jej můžou říznout nějakou ohnivou vodou. Dělbuchy, rachejtle, prskavky a jiné blbůstky jsou vítány.

V případě zájmu navrhujeme vzít sebou i buřty, případně něco co de dá opékat (kočky,  psy a jiní domácí mazlíčci jsou zakázány).

Místo akce: Hrad Skála

Sraz: Na konci obce Radkovice (mapa dole) – uvidíme, kam se dostaneme – resp. necháme auta u poslední bytovky.

Datum akce: 31.12.2010

Čas srazu: 14.00-14.15

PS: Kdo by dorazil vlakem do Přeštic, máme v autě 3 místa, případně ještě někdo taky může nabrat lidi do auta …

Jak akce dopadla…

 

Jak jsme letos krmili zvířatka ….

Na 24.12.2010 svolal Charon už 3. ročník akce Štědro-denní krmení zvěře. Sraz byl ve 13.00 u závory ve Starém Plzenci.

Když jsem vyrážel z Přeštic, počasí připomínalo jarní bláznění – hustě pršelo a sníh rapidně ubýval. Teplota byla mírně nad nulou a v kombinaci s deštěm to nebyly ideální podmínky na jízdu s modelem.

Po příjezdu na místo srazu jsem byl docela překvapen, kolik lidí se sešlo. Je to až paradox, že bylo tak hrozné počasí a lidi přesto dorazili … asi to bylo výjimečností akce….

Celkově se sešlo 14 aut a ještě více lidí, kteří tvořili doprovod. Kdo to stihnul – udělal přívěs, nebo návěs, kdo ne, ten tahal krmení s sebou jak to šlo…

Po povinném zabalení vysílaček do igelitu jsme po úvodním focení vyrazili. Kolemjdoucí se na nás koukali jako vždy, někdo s úsměvem, někdo důležitě a někdo totálně nechápavě …. prostě klasika :-).

Mokrý sníh zespoda, nepříjemný studený déšť seshora neubral na náladě a naše auta se statečně pohybovala směrem k místu vykládky. Auta, které ještě za sebou tahala nějaký naložený vozík, nebo návěs, to měla o něco složitější – sníh jim dal pořádně zabrat.

Po cca 40 minutách jízdy jsme se rozhodli pro místo vykládky. Malá skála, co trčela ze sněhu na vyvýšenémmístě, se zdála být ideální. Vyložili jsme jablíčka, mrkev, kedlubny, oříšky, semínka a jiné krmivo a s příjemným pocitem jsme se pomalu připravovali na zpáteční cestu.

Postupně se ochladilo o pár stupňů a déšť vystřídal sníh. Jakoby nám příroda chtěla poděkovat za zvířátka a udělala nám pravou vánoční atmosféru.

 

Cestou zpátky se probíralo klasicky vše kolem úprav aut, plánu pro vylepšení a vše co nějak souvisí s naším koníčkem.

Akce skončila podle plánu cca ve 14.45 a po vzájemných přáních k svátkům se lidičky postupně odebrali ke svým rodinám, aby slavnostně oslávili Vánoce.

Závěrem: Akce se povedla a mně osobně překvapilo, kolik lidí se sešlo. Děkuji za krásnou myšlenku, která posouvá náš koníček o něco dál..

Fotky z akce

exidaco – http://exidaco.rajce.idnes.cz/Krmeni_zviratek_24.12.2010/

Charon – http://charon73.rajce.net/100MEDIA

JirkaCBX – http://jirkacbx.rajce.idnes.cz/Krmeni_24.12.2010/

RC expedice Ještěd – 9.10.2010

V sobotu ráno kolem šestý jsme se já s Matesem, Jirka CBX s Jardou Šteklem a Ondra s Jarinem sešly u Olympie na parkovišti, aby jsme se poskládaly do aut, z čehoš sešlo a odjeli jsme po dvou jako baroni.

Klucí ještě někoho přibírali v Praze a Já s Matějem jsme si v klídku jeli a protože jsme měli spoustu času, tak jsme si zastavili na snídani u mekáče a pak ještě někde na pumpě na kafe a bobek. Cesta ubíhala krásně a když jsme prvně zahlídli Ještěd, snažil jsem se ho vyfotit za jízdy.

Jediný co tam nebylo rozmazaný byl předvolební bilboard s nějakým volem, kterýho ve foťáku mít zrovna nemusím. Pak už přišla klikatá silnička, která nás zavedla na parkoviště, kde bylo místo srazu. Už tam bylo dobře 10 aut v jedný řadě a před nima tak 30 modelů.

Po hodině klábosení a čekání na Jirku s Jardou, kteří se někde kochali severočeskou krajinou už stáli velký auta ve čtyřech řadách a autíčka už spočítat nešli. Nakonec Jarda s Jirkou šťastně dorazili a po nich i pořadatel akce Salvatore. Ten po nutných zdravicích svolal účastníky ke společnému fotografování a počítání aut. Kolik jich nakonec bylo nikdo neví, protože někteří přejíždeli a pořád dojíždeli opozdilci. Ale myslím, že do sta jich moc nechybělo. Pak promluvil Salvatore, navrhnul dvě trasy a po skupinkách se vyrazilo.

Bylo nás asi deset v čele s místním borcem, kterej znal trasu dokonce třetí. A tak jsme jeli. Terén pěknej, příroda krásná a sluníčko nám svítilo jak v létě, co víc si přát. Během začátku trasy přišla Jirkova vložka v překonávání nepřekonatelného. Něco křuplo a bylo po představení. Byla to vážně smůla. Jirka dál už nesl a ostatní jsme pokračovali k vrcholu. Pak přišlo překvapení od místního, z kterýho vypadlo, že to tam až tak nezná, ale to už jsme bloudili.

Čekání na rozhodnutí kudy dál jsme si všichni ukrátili malou svačinkou a já s Matějem navíc tel. hovorem mámě, který jsme s radostí oznámili, že jsme ůplně ztracený a že tam běhá Grizly(Karel). Dostal jsem vynadáno, že to byla poslední expedice a že kluka už nikam nepustí. Asi nerozumí srandě, ale my jsme se bavili dobře. Pak někdo určil směr, kterej se ukázal bejt dobrej, akorát chyběla stezka, takže jsme museli pár metrů i nést, ale o to to bylo expedičnější, že nikdo opravdu nevěděl kudy má jet. Nalezením cesty expediční duch zmizel, ale po pár stech metrech přišel znova a to když jsme dohnali v závěrečném stoupání skupinku, která jela jinou trasou. Tam už šlo kolikrát o život modelu, neboť stezka nebyla na takovej provoz stavěná a turisti v protisměru museli auta překračovat.

Po několika hodinách a 7 a půl kilometrech jsme zdárně dosáhli vrcholu, kde kam oko dohlédlo byly autíčka a stovky lidí, což byl naprosto úžasnej pohled. O cestě zpět po asfaltu nemá cenu nic psát, ale celkově to shrnu asi takhle:

Pro mě to byl velkej expediční svátek a už se těším na příští rok.